Řeky
Vltava
Vltava je nejdelší česká řeka. Pramení na Šumavě a vlévá se u Mělníka do Labe. Celková délka Vltavy je 430,2 km. Povodí má plochu 28 090 km2. Průměrný průtok u ústí činí 149,9 m3 za sekundu. Do Prahy Vltava vtéká z jihu přes území Zbraslavi a opouští jí na severu přes území Suchdola. Délka toku na území Prahy je 30,9 km. Neužším místem jejího toku je Modřanská úžina, kde má šířku toku 40 m a nejširším je Štítkovský jez, kde má šířku 330 m. Na území Prahy do Vltavy ústí zleva řeka Berounka a devět potoků, a zprava čtrnáct potoků. Vytváří zde dvě slepá ramena. Jedno na Zbraslavi zvané Krňov a druhé na území Bubenče, zvané Malá Říčka. Oba břehy současně jsou spojeny mosty a lávkami na 18 místech. Obtéká několik ostrovů, z nichž ostrov Kampa je vytvořen umělým náhonem zvaným Čertovka. S pomocí několika jezů a plavebních komor je Vltava využívána především pro osobní dopravu. Vltava vytváří na svém toku Prahou jedinečné přírodní scenérie a malebná nábřeží. Řeka Vltava je vyhledávána i rybáři a slouží i pro rekreační účely.
Malá říčka
Nádrž od rozloze 17 000 metrů čtverečních, objemu 35 000 metrů kubických vody a s betonovou konstrukcí hráze s kamennou lící o výšce 2,25 m, plní ekologický a krajinotvorný význam. Slouží též pro sportovní rybolov. Malá říčka je majetkem hlavního města Prahy a je ve správě Lesů hlavního města Prahy.
V současnosti je Malá říčka spojena s Vltavou pouze pomocí napouštěcího zařízení v hrázi plavebního kanálu. Voda z Malé říčky pak odtéká zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka, který jí dále odvádí pod plavebním kanálem zpět do Vltavy.
Ve 20. století byla Malá říčka a celý vodohospodářský systém Stromovky opravován a čištěn spíše lokálně. I přes tyto drobné opravy se celý systém zanášel a chátral. Poslední kapkou pro devastaci systému byla povodeň v roce 2002, kdy se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody.
Touto událostí byla zahájena systematická obnova celého systému, která se naplno rozběhla v říjnu roku 2002 odbahněním Malé říčky. V rámci odstraňování povodňových škod organizace Lesy hlavního města Prahy do února 2003 vytěžila 22 500 kubických metrů sedimentu. Celé okolí bylo poté vyčištěno a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami.
V létě roku 2003 pokračovala obnova opravou hrázky Malé říčky, která po povodni zcela zmizela. Kámen použitý na její opravu pochází z bývalého oplocení Královské obory (Stromovky) strženého povodní. Dalším krokem byla oprava nátoku do Malé říčky z Vltavy. Staré potrubí bylo vyměněno a zaústění dostalo podobu kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Protékající voda tak dotváří vzhledově, ale i akusticky, kolorit tohoto místa, které slouží především k rekreaci a odpočinku.
V zimě roku 2003 následovalo vyčištění podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí kolem Císařského mlýna až do Dejvického potoka. Cihlová štola byla díky povodni a špatné údržbě velmi zanesena a voda z Královské obory (Stromovky) špatně odtékala. Původní předpoklad vyčištění štoly se však ukázal jako nereálný. Čištění se změnilo doslova v hornickou činnost. Pracovníci museli metr po metru odstraňovat až několik centimetrů silnou vrstvu nánosu cihel, kamení a železného šrotu. Kuriozitou byl nález několika německých nábojnic pocházejících z druhé světové války.
Nyní slouží Malá říčka nejen návštěvníkům parku a místním rybářů, ale také vodním živočichům i rostlinám, kterých se v Královské oboře (Stromovce) vyskytuje velké množství. Pro děti byly u hráze „vysazeny“ domečky a chodby z vrbového proutí.
Berounka
Plzeňští radní z iniciativy historika Jana Anderleho rozhodli 7. září 2006 o přejmenování Berounky zpět na původní název na území města, zároveň chtějí jednat s vedením Plzeňského kraje o jejím přejmenování na celém území kraje a usilovat o naprosté vymazání Berounky z map. Rozhodnutí však zatím nic nemění na oficiálním názvu, který je stanoven vyhláškou ministerstva zemědělství.
Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka. V Berounské kotlině dále přijímá zprava řeku Litavku. Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání.
Nejnavštěvovanější jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a úsek v Českém krasu, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.