Zoo Praha

Zde se můžete podívat na historii Zoo Praha...

Chodník slávy

Od 12. dubna procházejí návštěvníci pražské zoo po chodníku slávy, a to slávy zvířecí. V povrchu komunikace je zasazeno 26 velkých dlaždic o rozměru 90x90 cm. Ve středu každé z nich je vsazen kruh o průměru 80 cm a v něm pak hvězda s otiskem nohy některého ze zvířecích obyvatel Zoo Praha. Stopa je doplněná názvem zvířete, jeho jménem a datem, kdy byl otisk pořízen.

Jak je z údajů patrné, otisky vznikaly v průběhu uplynulých let. Původně byly využívány při programech pro školy i veřejnost. Není totiž nijak snadné (alespoň u některých zvířat) otisk pořídit. Využívali jsme chvil, kdy byla zvířata uspána, nebo jsme naaranžovali dobře propracovanou sochařskou hlínu do zvláštního rámu, přes který zvíře muselo přejít. Tak tomu bylo v případě slona Kadíry, gorily Nigry či nosorožce Patryse. Naproti tomu hrabáč Adéla, mravenečník Linda nebo leguán Pepíno ochotně spolupracovali a bez protestů šlápli, kam bylo potřeba.

Ze zatvrdlých otisků jsme pořídili sádrové odlitky, které pak domodeloval výtvarník Michal Cihlář, který je zároveň autorem celkového řešení chodníku slávy.

Přehled zvířat na chodníku slávy:

gorila nížinná Nigra 20.5.1969
hroch obojživelný Barborka 23.5.1999
prase divoké Franta 15. 1. 2002
hrošík liberijský (Viktorka) 19.8.1994
orangutan sumaterský Kama * 27.6.1975
šimpanz Zina 18. 5. 1971
žirafa Rothschildova Vojta 24.12.2001
gibon lar Ríša III 15. 2. 1996
leguán kubánský Pepíno 24.3.1992
mravenečník velký Linda 15.8.1999
hrabáč Adéla 18.9.1991
plameňák kubánský Fidel 8.6.1999
pudu jižní Pedro 10.10.1991
kůň Převalského Gino 24. 6. 1998
klokan rudý Remy 19. 5. 1993
nosorožec tuponosý Patrys 30. 6. 1971
lev Josefína 8. 2. 1996
panda červená Ming2.11.1993
tučňák Humboldtův Karlík 22. 2. 1995
baribal Bublina 28.7.1982
tygr ussurijský Assuri 14. 7. 1990
slon indický Kadíra 20. 6. 2001
pelikán bílý Zuzanka 20. 3. 2001
tetřev hlušec Otík 24. 11. 93
gepard Brita 13. 5. 1971
pštros dvouprstý Honza 27. 9. 2001

Válečná léta v Zoo

Válečné roky 1939–1945 silně omezily vývoj pražské zoologické zahrady, a to jak ve výstavbě, tak i v opatřování zvířat. V tomto období nebylo prakticky žádné obchodní ani jiné spojení s ostatními zoologickými zahradami na světě. Finanční prostředky si zoo opatřovala všelijak, a to jednak příspěvky od města i státních orgánů, jednak různými dary, peněžitými i jinými, třeba v podobě krmiv, drobného technického vybavení apod.

Peníze se získávaly i dalšími způsoby – například zaměstnanci zoo provozovali „cirkusová představení“, ve kterých sami vystupovali s cvičenými zvířaty nebo dokonce jako artisté. Od konce dubna 1939 se cirkus konal ve vypůjčeném cirkusovém stanu, od jara 1939 v neděli i ve všední dny. Čistý výnos činil ročně kolem 45 000 Kč, což tehdy nebyla částka nijak zanedbatelná. V roce 1940 bylo během 110 dnů uspořádáno 258 představení, jež celkem vynesla 68 000 Kč. V roce 1940 to činilo při 200 představeních 67 000 Kč. V roce 1942 byl postaven stálý dřevěný cirkusový stan, ve kterém se konala vystoupení už v sezoně roku 1943 a pak až do roku 1951. Od té doby sloužil „stan“ jako skladiště transportních beden a jako karanténa. Zbourán byl až v roce 1986 a na jeho místě byly vybudovány expozice pro lachtany a tučňáky.

Zoo Peking a Zoo Praha

Pražská zoologická zahrada navázala krátce po vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949 velmi přátelské styky se zoologickou zahradou v Pekingu. Ty vedly především k vzájemné výměně a darům zvířat. Pekingská zoo tak darovala pražské zoo řadu vzácných divokých zvířat, žijících na území Číny. Některé druhy čínských zvířat chovala tak pražská zoo v historii poprvé (dary z Čínské lidové republiky podle protokolu oficiálně poskytoval Mao Ce-tung). 

V roce 1952 navštívila pražskou zoo delegace Čínské lidové republiky a přivezla jako dar kolekci neobyčejných zvířat, která se stala atrakcí pražské zoo. Byl to především levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis), samice, pár aligátorů čínských, dva velemloci čínští a 5 papoušků (2,0 alexandr malý - Psittacula krameri, 1,0 alexandr růžový - Psittacula alexandri a 1,1 alexandr šedý - Psittacula columboides), a další zvířata. Bylo to 22. listopadu 1952. O rok později, 13.11.1953, posílá pekingská zoo pražské zoo početnou zásilku zvířat, v níž je zvláště mladý samec tygra ussurijského, 3 makaci medvědí, 3 makaci tibetští, 3 jeleni sika, krajta tmavá, 2 bažanti stříbrní, 2 bažanti pestří (P. versicolor), 2 kobry indické a 5 velemloků čínských. 

O rok později, 29.11.1954, posílá pekingská zoo mimo jiné samici tygra ussurijského pocházející z odchytu ze severního Mandžuska, dva páry alexandrů čínských, další krajtu tmavou atd. 

V září 1956 se koná v pražské zoo slavnost 25. výročí otevření (28. září 1931). Na sympozium k tomuto výročí přijíždí také ředitel pekingské zoo Tsui Chan-p´ing a je srdečně uvítán ředitelem pražské zoo dr. Cyrilem Purkyněm, který sám doprovází vzácného hosta na prohlídce pražské zoo i města Prahy. Delegace pekingské zoo přiváží s sebou i mimořádný dar, samce pandy červené, vzácného čínského poddruhu Ailurus fulgens styani. K daru patří také další dva velemloci čínští (Andrias davidianus), 4 mandarinky (Aix galericulata) z přírody, a 2 luskouni krátkoocasí, zvaní pangolini, z jihu Číny (Manis pentadactyla).V roce 1956 posílá také pražská zoo pekingské zoo řadu zvířat, mimo jiné 1 nandu, 1,1 kondor velký, 2 hroznýš královský, 1 serval, 2 tukani obrovští a další zvířata, později také desítky chovných kanárů atd. 

V roce 1957 získala pražská zoo z pekingské zoo 2 kobry královské, největší jedovaté hady světa. 30.11.1957 posílá také pekingská zoo pražské pár pand červených.