Letiště Ruzyně

Praha-Ruzyně
Základní informace
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel	Letiště Praha, s. p.
Otevření	5. dubna 1937
Nejbližší město	Praha (10 km)
Poloha	50°06′03″ s. š., 14°15′36″ v. d. 1247 ft / 380 m Mapy: 50°06′03″ s. š., 14°15′36″ v. d.
Kód letiště	ICAO: LKPR
	IATA: PRG
Statistika (2006)
Cestujících	11 581 511
Pohybů	166 346
Vzletové a přistávací dráhy
06/24	beton, 3715×45 m
13/31	beton, 3250×45 m
04/22†	beton, 2120×60 m
† uzavřena pro vzlety a přistání

Letiště Praha-Ruzyně je mezinárodní veřejné civilní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy. Jedná se o největší letiště v Česku a současně jedno z největších ve střední a východní Evropě, za rok 2007 odbavilo 12,4 milionů cestujících. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz.

 Historie

Terminál Jih - původní kontrolní věž z roku 1937

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933–1937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem (dnes terminál Jih 1) byla nesmírně moderní a stala se vzorem pro mnoho dalších zahraničních letišť; byla také oceněna na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.

Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 1947–1956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.

V letech 1960–1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. Byla vybudována nová odbavovací budova (podle návrhu arch. Karla Filsaka a Karla Bubeníčka), sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice).

Odletová hala Terminálu Sever 1 otevřená v roce 1997

V letech 1989–1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy a také vzletových a přistávacích drah. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál „Sever 2“, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s. r. o.

V jižní části letiště byl v roce 1997 otevřen nový terminál „Jih 2“.

 Vybavení

Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku

Letiště je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah, z nichž jedna (04/22 délka 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel (jako např. Antonov An-225). Hlavní VPD je 06/24 (směr 064/244°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 13/31 (směr 126/306°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 31 vybavená systémem ILS. Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.

Letiště obsahuje dva oddělené terminály – hlavní je nová budova Terminálu Sever, ze kterého je odbavována většina běžných letů; u terminálu je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2. Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih a slouží hlavně pro VIP lety (Apron South), leteckou taxislužbu (Apron Aviation Service) a lety všeobecného letectví (Apron GA před hangárem C).

Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen a 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn terminál Sever 2. Počet nástupních mostů se zvýšil ze 17 na 27. Kapacita letiště se tak (co do počtu odbavených pasažérů) zvětšila o 30 %. Nová visutá estakáda mezi terminály Sever 1 a Sever 2 ulehčuje automobilovou dopravu. Terminál Sever 2 byl plně zpřístupněn v lednu 2006. Investice do nového terminálu dosahují výše 9 miliard Kč.

Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 13/31.

Hluk z letiště

Odbavovací hala nového terminálu Sever 2

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s. p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

Paralelní dráha

Odletová hala Terminálu Sever 2 otevřená v roce 2006

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24, očekávané datum uvedení do provozu je rok 2010.

Současná VPD 06/24 je převážně používanou dráhou (kvůli povětrnostním podmínkám a omezením dráhy 13/31 s přílety nad městem) a je v současnosti přetížená – minimální časový rozestup 2 minuty mezi přistávajícími a startujícími letadly už často limituje množství příletů, a tak přilétávající letadla musí vyčkávat ve vzduchu. Nová paralelní VPD 06R/24L bude umístěna 1525 metrů jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R. Nové dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT I ve směru 06 a ILS CAT III ve směru 24 (ILS CAT IIIc umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země). Investice na novou paralelní dráhu bude 5–7 miliard korun.

Nezákonosti v rozhodování a odpor občanů

Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice. Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností o Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a defintivně tak potvrdil nezákonost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.

 Doprava z letiště do centra

Nová řídící věž

Zvyšující se počet cestujících každoročně odbavených na letišti si žádá modernější a hlavně kapacitnější způsoby přepravy. Současná situace umožňuje cestujícímu při cestě z letiště následující možnosti:

• Využít služeb pražské MHD
  • Autobusem č. 119 na konečnou metra A Dejvická a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na Václavské náměstí cca 35 minut, v praxi ve špičkách často až 50 minut. Cena 26 Kč.
  • Autobusem č. 100 na konečnou metra B Zličín a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na Václavské náměstí cca 50 minut, zpravidla jen minimálně ovlivněna zácpami ve městě. Cena 26 Kč.
• Použít soukromou autobusovou dopravou různých společností provozující „letištní autobusy“ (provozují např. České aerolinie, Student Agency apod.) Cena zpravidla 50 Kč, doba jízdy srovnatelná s MHD. Autobusy navazují na další linky týchž společností (zejména spoje do Brna).

• Specifickou variantou předchozího postupu je využití autobusového spoje AE provozovaného ve spolupráci Českých drah s Českých aeroliniemi do stanice Praha - Holešovice. Tento spoj je určen pro cestující vlakem Pendolino a cena za něj je součástí letenky nebo jízdenky jako tzv. let ve výši nula. Samostatné jízdné pro linku AE je 45 Kč.
• Použít taxi. Cena za taxi je regulována Magistrátem hlavního města Prahy a neměla by tudíž přesáhnout 700 Kč. V praxi zejména v minulosti docházelo k mnohonásobnému předražování této ceny, což byla jedna z příčin tzv. taxikářské války. V současné době je předražování tvrdě postihováno, takže k němu dochází jen výjimečně. Řidič je povinen klientovi ukázat tabulku s tarifem, který se mění v závislosti místě.

Protože uvedené způsoby dopravy jsou časově náročné a málo kapacitní, zvažuje se výstavba nových dopravních spojení s centrem Prahy, popř. dalšími městy ČR. V současné době je skloňováno především prodloužení metra A, přičemž nejčastěji zmiňovaná varianta přes Motol má náklady na vybudování 38 mld. Kč a pravděpodobný termín dokončení ne dříve než v roce 2016. Další možností je částečné prodloužení metra ve směru Evropské třídy a jeho pokračování nadzemní dopravou, nebo modernizace buštěhradské dráhy Praha - Kladno a její převedení přímo přes letiště. Posledně uvedená varianta, zvaná lidově výstavba rychlodráhy, se setkává s velkým odporem některých obyvatel a zejména politických představitelů Prahy 6, především z důvodů potenciálního zdroje hluku. Rychlodráha by každopádně zkrátila cestu na letiště na cca 20-25 minut s možností nasadit vysoce kapacitní soupravy.

Poslední skloňovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha - Plzeň (- Norimberk) a Praha - Ústí nad Labem (- Berlín). Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020,

Plánovaná privatizace

Švýcarská federální prokuratura požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura má zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba má spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.