Václavské náměstí

Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

 

Hlavní tržiště alias Koňský trh je výrazný obdélník o poměru stran 1:11, založený velice šťastně kolmo na vrstevnice. Osa Koňského trhu vedená od severozápadu k jihovýchodu i poloha trhu plně odpovídaly požadavkům soudobé urbanistiky: „Rozmyslně zamezit v ulicích převládajícím západním větrům, které se měly lámat u domovních rohů. Stavět na místě výše položeném, ne v mlhovitém terénu, v zimě plném jinovatky. Stavět na místě, které není obráceno ani k parným, ani k studeným stranám světovým.“ V těchto projektech se odrazil kus soudobého ekologického myšlení, i když se zdůrazňovalo, že náhlé změny teploty škodí lidem i zvířatům. A ještě několik zajímavých čísel: Šířka horní části Václavského náměstí jsou dva díly, dolní šířka 1,5 dílu. Vzdálenost od paláce Koruna na rohu Příkopů k rohu Jindřišské ulice je 8 dílů. Od rohu Karlovy ulice na Starém Městě k rohu Opletalovy na Novém Městě je 17 dílů. Když tato čísla převedeme na metrickou míru, zjistíme že jeden díl je průměrně 30,7 m, což odpovídá délce jednoho provazce, kterým se za Karla IV. měřilo. tehdejší geometři přesně vyměřili, aby podle antických tradic hlavní osa neboli „Cardo maximus“ Nového Města – Koňský trh – navazovala na hlavní osu Starého Města, dnešní Melantrichovu ulici, vedoucí na Staroměstské náměstí. Odchýlili se jen o 43 cm! To budí obdiv. Po založení Nového Města se na jeho hlavním tržišti konaly trhy koní, ve středověku se tu prodávalo i zboží sedlářů a pasířů, hospodyně sem chodily kupovat chleba a zeleninu a ke kašnám s putnami přicházeli pro vodu. Náměstí zůstalo trhem až do začátku 19. století. Horní prostor uzavírala Horní brána, které Pražané začali později říkat Koňská. Na jejím místě je dnes Národní muzeum.